Říše Númenoru se považuje za započatou ve třicátém druhém roce Druhého věku, kdy Eärendilův syn Elros nastoupil na trůn ve městě Armenelosu. Bylo mu tehdy devadesát let. Od té doby byl znám ve Svitku králů jménem Tar-Minyatur, neboť bylo zvykem králů přijímat tituly v podobě quenijské neboli ve Vznešeném elfském jazyku, což byl nejušlechtilejší jazyk na světě, a tento zvyk trval až do dnů Ar-Adunakhôra (Tar-Herunúmena). Elros Tar-Minyatur panoval Númenorejcům čtyři sta deset let. Númenorejcům byl totiž dopřán dlouhý život a zůstávali nezemdleni třikrát déle než lidé ve Středozemi; avšak Eärendilovu synovi byl dán život nejdelší ze všech lidí a jeho potomkům sice kratší, avšak delší než jiným, dokonce i z Númenorejců; tak tomu bylo až do příchodu Stínu, kdy se roky Númenorejců počaly krátit.
I. Elros Tar-Minyatur
Narodil se padesát osm let před počátkem Druhého věku: zůstal nezemdlen až do stáří pěti set let a potom složil svůj život v roce 442, když panoval 410 let.
II. Vardamir Nólimon
Narodil se v roce 61 Druhého věku a zemřel v roce 471. Říkalo se mu Nólimon, protože jeho hlavní láskou byla starodávná učenost, kterou shromažďoval od elfů i lidí. Po Elrosově odchodu, kdy mu bylo 381 let, nenastoupil na trůn, ale předal žezlo synovi. Přesto je pokládán za druhého z králů a považuje se za jeden rok vládnoucího. Od té doby až do dnů Tar-Atanamirových zůstalo zvykem, že král předal před svou smrtí žezlo svému zástupci, a králové umírali ze svobodné vůle, zatímco ještě byli při síle.
III. Tar/Amandil
Byl synem Vardamira Nólimona a narodil se v roce 192. Panoval 148 let a žezla se vzdal roku 590; zemřel v roce 603.
IV. Tar-Elendil
Byl synem Tar-Amandila a narodil se v roce 350. Panoval 150 let a žezla se vzdal roku 740; zemřel v roce 751. Říkalo se mu také Parmaitë, protože vlastní rukou sestavil mnoho knih a legend z učeností nasbíraných jeho dědem. Oženil se pozdě a jeho nejstarším dítětem byla dcera Silmarien narozená v roce 521. Jejím synem byl Valandil. Z Valandila pocházeli Páni z Andúnië, z nichž posledním byl Amandil, otec Elendila Vysokého, který připlul po Pádu do Středozemě. Za vlády Tar-Elendilovy se lodě Númenorejců poprvé vrátily ke Středozemi.
V. Tar-Meneldur
Byl jediným synem a třetím dítětem Tar-Elendila a narodil se roku 543. Panoval 143 let a žezla se vzdal v roce 883; zemřel roku 942. Jeho "pravé jméno" bylo Irimon; titul Meneldur si vzal z lásky k hvězdám. Oženil se s Almarian, dcerou Vëantura, Kapitána loďstva za vlády Tar-Elendilovy. Byl moudrý, ale mírný a trpělivý. Z politických důvodů se vzdal vlády ve prospěch syna náhle a dlouho před náležitým časem v těžkostech, jež nastaly v důsledku znepokojení Gil-galada v Lindonu, když si poprvé uvědomil, že ve Středozemi se pohnul zlý duch, nepřátelský vůči Eldar a Dúnadanům.
VI. Tar-Aldarion
Byl nejstarším dítětem a jediným synem Tar-Meneldura a narodil se v roce 700. Panoval 192 let a žezlo předal své dceři v roce 1075; zemřel v roce 1098. Jeho "pravé jméno" bylo Anardil, ale brzy byl znám jménem Aldarion, protože se hodně staral o stromy a vysazoval velké lesy, aby opatřil dřevo pro loděnice. Byl velký mořeplavec a stavitel lodí a sám se často plavil do Středozemě, kde se stal přítelem a rádcem Gil-galadovým. Pro jeho dlouhé pobyty v cizině se na něj jeho manželka Erendis rozhněvala a v roce 882 se rozešli. Jeho jediné dítě byla dcera, krasavice Ancalimë. Aldarion kvůli ní změnil zákon o následnictví, takže vlády se ujímala (nejsatrší) dcera krále, pokud neměl syny. Tato změna se nelíbila Elrosovým potomkům, především dědici podle starého zákona Sorontovi, Aldarionovu synovci, synu jeho starší sestry Ailinel.
VII. Tar-Ancalimë
Byla jediným dítětem Tar-Aldarionovým a první Vládnoucí královnou Númenoru. Narodila se v roce 873 a panovala 205 let, déle než kterýkoli panovník po Elrosovi; žezla se vzdala v roce 1280 a v roce 1285 zemřela. Dlouho zůstala svobodná, ale když Soronto naléhal, aby rezignovala, vdala se v roce 1000 jemu na zlost za Hellacara, potomka Vardamirova. Po narození syna Anáriona nastal mezi Ancalimë a Hallacarem rozkol. Byla pyšná a svéhlavá. Po Aldarionově smrti nedbala o jeho politické plány a neposkytla žádnou další pomoc Gil-galadovi.
VIII. Tar-Anárion
Byl synem Tar-Ancalimë a narodil se roku 1003. Panoval 114 let a žezla se vzdal roku 1394; zemřel roku 1404.
IX. Tar-Súrion
Byl Tar-Anárionovým třetím dítětem; jeho sestry žezlo odmítly. Narodil se v roce 1174 a panoval 162 let; žezla se vzdal roku 1556 a zemřel roku 1574.
X. Tar-Telperien
Byla druhou Vládnoucí královnou Númenoru. Žila dlouho (neboť ženy Númenorejců měly delší život nebo se života vzdávaly méně snadno) a nechtěla se za nikoho vdát. Proto po jejím odchodu přešlo žezlo na Minastira; byl synem Isilma, druhého dítěte Tar-Súriona. Tar-Telperien se narodila roku 1320, panovala 175 let, do roku 1731, a téhož roku zemřela.
XI. Tar-Minastir
To jméno měl, protože postavil vysokou věž na pahorku Oromet blízko Andúnië a západního pobřeží a velkou část svých dnů tam trávil s očima obrácenýma k západu. V srdcích Númenorejců totiž zesílila tesknota. Miloval Eldar, ale záviděl jim. To on poslal velké loďstvo na pomoc Gil-galadovi v první válce se Sauronem. Narodil se roku 1474 a panoval 138 let; žezla se vzdal roku 1869 a zemřel roku 1873.
XII. Tar-Ciryatan
Narodil se roku 1634 a panoval 160 let; žezla se vzdal v roce 2029 a zemřel roku 2035. Byl mocným králem, ale žádostivým bohatství; postavil velké královské loďstvo a jeho služebníci přiváželi domů velké zásoby kovu a drahokamů a utlačovali lidi ve Středozemi. Pohrdal teskněním svého otce a neklidu svého srdce ulevoval cestováním na východ, na sever a na jih, dokud nepřevzal žezlo. Říká se, že donutil svého otce, aby mu je vydal dříve, než by to byl učinilze své svobodné vůle. V tom (soudí se) je možno vidět první známky Stínu na blaženosti Númenoru.
XIII. Tar-Atanamir Velký
Narodil se roku 1800 a panoval 192 let do roku 2221, což byl rok jeho smrti. O tomto králi se mnoho vypráví v Letopisech, jež přečkaly Pád. Byl totiž jako jeho otec pyšný a žádostivý bohatství a Númenorejci v jeho službách vymáhali těžké poplatky od lidí z pobřeží Středozemě. V jeho době padl na Númenor Stín a král a ti, kdo se dali vést jeho moudrostí, otevřeně mluvili proti Zápovědi Valar a jejich srdce se obrátila proti Valar a Eldar; zachovali si však ještě moudrost, báli se Pánů Západu a nevzdorovali jim. Atanamir je také nazýván Neochotný, protože byl prvním z králů, který odmítl složit život nebo se zříci žezla, a žil, dokud ho ve stařecké pošetilosti přece jen nezachvátila smrt.
XIV. Tar-Ancalimon
Narodil se roku 1986 a panoval 165 let, do své smrti v roce 2386. V jeho čase se prohloubil rozkol mezi Královskými (větší částí) a těmi, kdo si zachovali starodávné přátelství s Eldar. Mnozí Královští začali opouštět používání elfských jazyků a už jim své děti neučili. Královské tituly však byly stále udávány v quenijštině, spíše z dávného obyčeje než z lásky, ze strachu, aby porušení staré zvyklosti nepřineslo neštěstí.
XV. Tar-Telemmaitë
Narodil se roku 2136 a panoval 140 let, do své smrti v roce 2526. Od té doby králové panovali podle jména od smrti svého otce až do vlastní smrti, třebaže skutečná moc často přecházela na jejich syny nebo rádce, a dny Elrosových potomků se pod Stínem krátily. Tento král se tak nazýval pro svou lásku ke stříbru, a stále vybízel své služebníky, aby hledali mitril.
XVI. Tar-Vanimeldë
Byla třetí Vládnoucí královnou; narodila se v roce 2277 a panovala 111 let, do své smrti v roce 2637. O vládu příliš nedbala a milovala spíš hudbu a tanec; moc vykonával její manžel Herucalmo, maldší než ona, ale ve stejném stupni potomek Tar-Atanamirův. Herucalmo se po manželčině smrti chopil žezla, říkal si Tar-Anducal a odpíral vládu svému synu Alcarinovi; někteří ho však nepočítají do linie králů jako sedmnáctého a přecházejí k Alcarinovi. Tar-Anducal se narodil roku 2286 a zemřel roku 2657.
XVII. Tar-Alcarin
Narodil se v roce 2406 a panoval 80 let do své smrti v roce 2737. Pravoplatným králem byl sto let.
XVIII. Tar-Calmacil
Narodil se v roce 2516 a panoval 88 let do své smrti v roce 2825. Toto jméno přijal, protože v mládí byl velkým kapitánem a dobyl rozlehlé území podél pobřeží Středozemě. Tak roznítil nenávist Saurona. Ten se však stáhl, budoval svou moc na Východě, daleko od pobřeží, a vyčkával. Za dnů Tar-Calmacila se jméno krále poprvé pronášelo v adunajštině a Královští mu říkali Ar-Belzagar.
XIX. Tar-Ardamin
Narodil se roku 2618 a panoval 74 let do své smrti v roce 2899. Jeho adunajské jméno bylo Ar-Abbatârik.
XX. Ar-Adunakhôr (Tar-Herunúmen)
Narodil se roku 2709 a panoval 63 let do své smrti v roce 2962. Byl první král, který se chopil žezla s titulem v adunajském jazyce; ačkoli do Svitků bylo ze strachu (jak již bylo řečeno) vepsáno jméno v quenijštině. Věrní však pokládali tyto tituly za rouhavé, protože znamenaly "Pán Západu", kterýmžto titulem byli zvyklí nazývat jen osoby velkých Valar, zejména Manwëho. Za jeho vlády se již elfské jazyky nepoužívaly ani se nesměly vyučovat, ale Věrní si je v tajnosti udržovali; lodě z Eressëy od té doby připlouvaly k západním břehům Númenoru jen zřídka a tajně.
XXI. Ar-Zimrathon (Tar-Hostamir)
Narodil se roku 2798 a panoval 71 let do své smrti v roce 3033.
XXII. Ar-Sakalthôr (Tar-Falassion)
Narodil se roku 2876 a panoval 69 let do své smrti v roce 3102.
XXIII. Ar-Gimilzôr (Tar-Telemnar)
Narodil se roku 2960 a panoval 75 let do své smrti v roce 3177. Byl největším nepřítelem Věrných, jaký do té doby povstal; úplně zakázal používání eldarských jazyků, nedovolil Eldar, aby přicházeli do země, a trestal ty, kteří je vítali. Ničeho si nevážil a nikdy nevystoupil k Eruově svatyni. Oženil se s Inzilbeth, paní pocházející z Tar-Calmacila; ta však tajně patřila k Věrným, protože její matkou byla Lindórië z rodu Pánů z Andúnië, a bylo mezi nimi pramálo lásky a mezi jejich syny byly sváry. Starší Inziladun byl totiž milován matkou a smýšlel stejně jako ona, kdežto mladší Gimilkhâd byl synem svého otce, a kdyby to zákony připouštěly, Ar-Gimilzôr by ho rád jmenoval svým dědicem. Gimilkhâd se narodil v roce 3044 a zemřel v roce 3243.
XXIV. Tar-Palantír (Ar-Inziladun)
Narodil se v roce 3035 a panoval 78 let do své smrti v roce 3255. Tar-Palantír litoval způsobů králů, kteří ho předcházeli, a rád by se byl vrátil k přátelství s Eldar a s Pány Západu. Jméno Inziladun přijal proto, že viděl daleko jak okem, tak myslí, a i ti, kteří ho nenáviděli, se báli jeho slov jako slov pravého věštce. Trávil také velkou část svých dnů v Andúnië, protože matka jeho matky, Lindórië, byla z příbuzenstva Pánů, totiž sestra Eärendura, patnáctého Pána a děda Númendila, který byl Pánem z Andúnië za dnů svého bratrance Tar-Palantíra; Tar-Palantír často vystupoval na starobylou věž krále Minastira, toužebně hleděl na západ a doufal, že snad zahlédne nějakou plachtu připlouvající z Eressëy. Avšak ze Západu již nikdy nepřiplula žádná loď pro opovážlivost králů a proto, že srdce většiny Númenorejců byla stále zatvrzelá. Gimilkhâd šel totiž cestou Ar-Gimilzôrovou, stal se vůdcem Královy strany a odporoval Tar-Palantírovi tak otevřeně, jak se odvážil, a v tajnosti ještě více. Věrní však měli na chvíli klid; král vždy chodil ve stanovený čas k svatyni na Meneltarmě a Bílý strom se opět dočkal péče a cti. Tar-Palantír totiž prorokoval, že se smrtí Stromu zanikne i linie králů.
Tar-Palantír se oženil pozdě a neměl syna. Svou dceru pojmenoval v elfštině Míriel. Když však král zemřel, vzal si ji za ženu Pharazôn, syn Gimilkhâda (který už také zemřel) - proti její vůli i proti zákonům Númenoru, protože byla dítětem bratra jeho otce. Potom se zmocnil žezla, dal si titul Ar-Pharazôn (Tar-Calion) a Míriel byla nazvána Ar-Zimraphel.
XXV. Ar-Pharazôn (Tar-Calion)
Nejmocnější a poslední král Númenoru. Narodil se roku 3118, panoval 64 let a zahynul při Pádu v roce 3319. Zmocnil se žezla na úkor
Tar-Míriel (Ar-Zimraphel)
Narodila se v roce 3117 a zahynula při Pádu.
O skutcích Ar-Pharazôna, o jeho slávě a jeho pošetilosti, se více vypráví v příběhu o Pádu Númenoru, který napsal Elendil a který byl uchováván v Gondoru.